Historie čaje
Každý den, aniž bychom si to uvědomovali, je čaj či jiný nápoj naším společníkem. Má své kouzlo, je ho mnoho druhů a každý z nás ho bere jako automatickou záležitost. Je skoro až škoda, že u nás v Evropě se tento nápoj objevil teprve před několika sty lety. Dříve byl čaj nápojem opravdu jen pro bohaté či dokonce jen pro císařský dvůr, naštěstí se dostal i mezi obyčejné lidi a není člověka, který by neměl rád čaj. Není zcela jasně dokázáno, kdy se vlastně čaj objevil a kdo byl tím prvním člověkem, který ho ochutnal.
Některé legendy říkají, že prvním člověkem, který čaj objevil, byl čínský císař Šen-mung. Šen-mung byl považován za velmi inteligentního císaře, který měl léčitelské sklony, a když ho přepadla žízeň, převařoval si vodu, kterou mu znečistily lístky ze stromu. Ovšem císaře velmi uchvátila nádherná vůně a lahodné aroma, tak zkusil tento nápoj, který byl kalný, ochutnat.
Číňané zase myslí, že čaj jako nápoj je darem od vyšších mocností a spojují si tedy tuto tekutiny s buddhistickým mnichem, který se jmenoval Bódhirm. Tento mnich přísahal všem lidem, kteří věří v Boha, že se celý svůj život bude modlit, ale bohužel, díky vysílení na chvíli usnul. Bódhirm se sám na sebe tolik rozhněval, že nedokázal splnit slib, že si ve svém vlastním vzteku a sám sobě za trest, uřízl obě víčka. Na místě, kde došlo k tomuto trestu, vyrostl ze země nádherný keř, který má čarovné účinky, jeho lístky se používaly k vyrábění nápoje, který pomáhá lidem proti únavě a zlepšuje duševní stav člověka.
Čína a její historie čaje
V nejstarším herbáři na světě, je záznam o čaji, který je původem z Číny, datován asi tak přibližně před 1500 lety. Ovšem pověsti o léčivé moci čaje se určitě vyprávěly o hodně dříve. Například v 6. století byl čaj nápojem pouze pro bohaté, ovšem později se čaj dostal i mezi obyčejný lid, protože voda, kterou lidé pili, byla velmi špatná a ani když byla převařená, nebyla pro lid vyhovující.
Z čajových kvítků se dokonce vyráběly i svíčky do chrámů, kostelů či kostelíků, z těch malých lístečků se dokonce vyráběly drahé cigarety a semena, která se použila na výrobu oleje, tím pádem byly semena lisovány. Dynastie Sung milovala takzvaný šlehaný čaj, jehož příprava je dodnes velmi oblíbena a Japonci si tento druh přípravy čaje převzali a dodnes ve svém čajovém obřadu, používají. Co místo, to jiná příprava i sběr čaje. V některých částech Číny se musely čajové lístky sbírat pouze a jedině, když na zem padla ranní rosa.
V dobách, kdy byla sklizeň, nesměly ženy takzvané sběračky, rozhodně jíst žádná aromatická a hodně kořeněná jídla, k rostlinám se přistupovalo jako ke svatyni, ženy musely projít vždy řádnou koupelí a sbíraly lístky ve speciálních, jemných rukavicích. Když v Číně vládla dynastie Ming, poprvé byl patrně čaj spařen, to znamená, že se jednalo o techniku či přípravu čaje, jakou známe v současnosti.
Čaj se dostal též do Tibetu nebo na Cejlon. Na světě je mnoho plantáží s čajem, každá je něčím specifická a každý čaj má to svoje. Každopádně čaj je opravdu nápojem, který je za každého ročního období, dobrým společníkem v našich domácnostech. Ať už je historie čaje jakákoliv, je důležité, že čaj je nápojem, který chutná po celém světě.
